V článcích na těchto webových stránkách se snažím detailněji popsat určitá ekonomická témata. Jednotlivé články jsou seřazeny chronologicky, od nejnovějšího po ten nejstarší.
Vysoká míra inflace v posledních letech dlouho představovala nejzávažnější makroekonomický problém, kterému naše země čelila. Zdaleka to přitom nebyli jen ekonomové, kdo hlubokou cenovou nestabilitu označovali za ústřední potíž, neboť se stejnou nevolí k mimořádnému růstu většiny cen v ekonomice přihlížela i širší veřejnost. Co bylo příčinami této vysoko-inflační epizody?
Tato práce se zabývá otázkou, zda lze vzdělání klasifikovat jako veřejný statek, a implikacemi, jež z jejího zodpovězení vyplývají. Jedná se o příspěvek do 17. ročníku soutěže International Vernon Smith Prize 2024, pořádané European Center of Austrian Economics Foundation.
Ekonomie zaujímá mezi ostatními vědními disciplínami jedinečné postavení. Spíše než že by to bylo její výsadou, je to v jistých aspektech naopak její nepříznivou vlastností, která často činí obtíže jejím studentům. Práce ekonoma je totiž ze své podstaty tak trochu nevděčnou, když se musí vyvarovat úsilí o získání uznání a obliby u veřejnosti a když by se pro zachování své intelektuální poctivosti měl držet daleko od politiky.
Kurzový závazek je tématem, které pořád ostře rozděluje ekonomy na dva znepřátelené tábory. Přestože od ukončení cíleného oslabování koruny uplynulo už více než sedm let, stále je mu mezi nimi věnována překvapivě velká pozornost. V tomto článku se zabýváme okolnostmi jeho přijetí a problematikou jeho ukončení.
Častým argumentem pro přijetí eura je poukazování na to, že v ČR byla v posledních letech míra inflace daleko vyšší než ve většině zemí eurozóny. Znamená to však, že v těchto státech byla míra inflace nižší právě díky měnové politice Evropské centrální banky (ECB)? A nebyla by i v ČR míra inflace nižší, kdybychom dříve přijali euro?
Máloco hýbe veřejným prostorem tolik jako kontroverzní téma přijetí eura v České republice. Zájem o tento fenomén u nás vždy přichází a odchází ve vlnách, přičemž nyní její pomyslný příval kulminuje. Jedna klíčová myšlenka však zůstává opomíjená. Právě jí se zabývám v tomto článku.
Nakolik přesné byly v posledních letech prognózy inflace od ČNB? Existuje pro to teoretické zdůvodnění? Jak na tom byly ostatní centrální banky? A měly bychom prognózám centrálních bank vůbec věřit?
Zlatý poklad českého národa má vážit až sto tun. Na nedávném diskusním fóru guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že nákup zlata by měl posílit očekávanou výnosnost a diverzifikaci v rámci její rozvahy. Je to dobrý nápad? A má vůbec obecně smysl přidávat do portfolia zlato?
Česká republika letos 1. května slavila významné výročí. Přesně před dvaceti lety jsme v tento den vstoupili do Evropské unie, a tím se stali součástí jednotného evropského trhu. Vedle politických důsledků měl přitom vstup do EU i zásadní ekonomické dopady. Právě těmi se budeme nyní zabývat.
Jaká je ideální úroveň úrokových sazeb? A není to snad otázka za milion? Ne že by nebyla. Centrální banka na ni však odpověď zná, alespoň částečně. Kde se v ČR v posledních letech nacházela reálná úroková míra a jaký je vlastně její význam?
Vývoj přirozené úrokové míry se nyní stal novým velkým tématem. O tom, že se hodnota této veličiny mohla v posledních letech zvýšit, padla zmínka z úst představitelů jak České národní banky (ČNB), tak i zahraničních centrálních bank. Jak se změnila hodnota r* v posledních letech a proč je to tak důležité?
Mezi laickou veřejností panuje přesvědčení, že dominantní roli v procesu akcelerace míry inflace v posledních letech sehrál růst peněžní zásoby. V tomto článku se podíváme právě na to, zda je takovéto mínění oprávněné.
Pokud má Česko ekonomicky prosperovat, je potřeba provést řadu menších i větších reforem. Jak by měly vypadat? Seznam 37 návrhů zveřejnila Národní ekonomická rada vlády (NERV) letos v únoru. Vysvětlujeme, které z návrhů NERV považujeme za prioritní.
Není tomu dávno, co v odborných kruzích probíhala debata o výpovědní hodnotě prognóz centrální banky. Ty totiž byly v posledních pár letech, době vážné cenové nestability, až zoufale nepřesné. Vyvstala proto otázka, zda jsou modely, o něž jsou tyto prognózy opřeny, dostatečně robustní a realistické. A právě tím se zabývá následující článek.
Guvernér Aleš Michl po ohlášení lednové míry inflace zveřejnil prohlášení k obnovení cenové stability v ČR. Jeho součástí je také pár tezí, které – tak, jak jsou zde prezentovány – mohou působit zavádějícím způsobem. V tomto článku se proto snažíme uvést tyto výroky na pravou míru.
Nedávno zveřejněný dokument NERV věnující se vládním opatřením pro podporu dodatečného ekonomického růstu naší země obsahuje řadu podnětných návrhů. Jedním z nich je usnadnění vykonávání pracovní činnosti v ČR pro cizince, jímž se budeme zabývat právě v tomto článku.
Guvernér ČNB Michl na tiskové konferenci po skončení měnověpolitického zasedání bankovní rady uvedl, že panuje shoda ohledně toho, že přirozená úroková míra bude vyšší, než jakou hodnotu nyní očekává prognóza ČNB. Co je to ta r* vůbec zač a proč je pro měnovou politiku tak důležitá?
Tato studie se nejprve zabývá Popperovým demarkačním kritériem vědy a jeho implikacemi. Poté představuje Hayekovu teorii komplexních jevů, kterou demonstruji na příkladu inflace. Zaměřuje se rovněž na roli modelů ve vědě a poskytuje odpověď na otázku, zda je ekonomie vlastně vůbec vědou.
Česká národní banka (ČNB) na svém posledním měnověpolitickém zasedání snížila své úrokové sazby o 50 bazických bodů. Proč však ČNB snížila úrokové sazby nikoli o 0,25 p. b., nýbrž přímo 0,5 p. b.? A jak se budou její úrokové sazby vyvíjet v budoucnu?
Mimořádně napjatý trh práce v České republice představoval poslední roky významný pro-inflační faktor. Jak se od doby, kdy v ČR kulminovala míra inflace, u nás změnila nezaměstnanost? A jak si na tom stojíme v porovnání se zahraničím?
Dle nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila míra inflace v ČR v prosinci roku 2023 v meziročním vyjádření 6,9 %. Meziroční inflace tak v porovnání s předchozím měsícem poklesla o 0,4 procentního bodu. Je tedy už konec zvýšené inflace v ČR skutečně na obzoru?
V tuzemské veřejné diskuzi se již nějakou dobu skloňují návrhy, jak po letech stagnace opět nakopnout českou ekonomiku. Jaká opatření pro podporu hospodářského růstu naší země tedy prosadit, a od kterých se naopak držet co nejdál?
Česká národní banka (ČNB) nedávno zveřejnila výsledek svého statistického šetření zkoumajícího inflační očekávání analytiků finančního trhu v listopadu letošního roku. Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že se inflační očekávání analytiků finančního trhu v ročním ani tříletém horizontu nijak nezměnila.
Ačkoli již pár let uběhlo od doby, kdy celý svět postihla pandemie viru SARS-CoV-2, toto období zanechalo přinejmenším na ekonomiku mnoho velice nepříjemných dopadů. Co se z pohledu veřejných financí tak změnilo a kdo nakonec zaplatí stále znepokojivě bobtnající dluh vlády?
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém listopadovém měnověpolitickém zasedání ponechala své krátkodobé úrokové sazby na stávající úrovni. Proč tak ČNB učinila, přihlédneme-li k očekávanému sestupnému vývoji míry inflace, a byl to celkově vzato správný krok?
Ten, kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě nemohl přehlédnout terminologické sousloví kvantitativní uvolňování, pro nějž se vžilo lidové označení „tištění peněz“. O co přesně se jedná a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?
Tato studie nejprve stručně popisuje fungování cenového mechanismu a z něj vzcházejícího spontánního řádu trhu, následně tyto myšlenky aplikuje na jednotlivé oblasti a nakonec analyzuje, jakým směrem naše společnost směřuje s přihlédnutím k ekonomickým fenoménům.
Proč se tak často nenaplňují očekávání ohledně dopadů vládních regulací? Proč se nesčetněkrát rozcházejí skutečné důsledky státních intervencí se záměry politiků, kteří je prosazují? Ekonomie zná na tyto podnětné otázky elegantní odpovědi.