Ekonomický systém nebyl nikdy tak složitý a zároveň fragilní, jako je dnes, a proto je velmi důležité se v něm umět zorientovat.
Vysoká míra inflace v posledních letech dlouho představovala nejzávažnější makroekonomický problém, kterému naše země čelila. Zdaleka to přitom nebyli jen ekonomové, kdo hlubokou cenovou nestabilitu označovali za ústřední potíž, neboť se stejnou nevolí k mimořádnému růstu většiny cen v ekonomice přihlížela i širší veřejnost. Co bylo příčinami této vysoko-inflační epizody?
Tato práce se zabývá otázkou, zda lze vzdělání klasifikovat jako veřejný statek, a implikacemi, jež z jejího zodpovězení vyplývají. Jedná se o příspěvek do 17. ročníku soutěže International Vernon Smith Prize 2024, pořádané European Center of Austrian Economics Foundation.
Ekonomie zaujímá mezi ostatními vědními disciplínami jedinečné postavení. Spíše než že by to bylo její výsadou, je to v jistých aspektech naopak její nepříznivou vlastností, která často činí obtíže jejím studentům. Práce ekonoma je totiž ze své podstaty tak trochu nevděčnou, když se musí vyvarovat úsilí o získání uznání a obliby u veřejnosti a když by se pro zachování své intelektuální poctivosti měl držet daleko od politiky.
Kurzový závazek je tématem, které pořád ostře rozděluje ekonomy na dva znepřátelené tábory. Přestože od ukončení cíleného oslabování koruny uplynulo už více než sedm let, stále je mu mezi nimi věnována překvapivě velká pozornost. V tomto článku se zabýváme okolnostmi jeho přijetí a problematikou jeho ukončení.
Častým argumentem pro přijetí eura je poukazování na to, že v ČR byla v posledních letech míra inflace daleko vyšší než ve většině zemí eurozóny. Znamená to však, že v těchto státech byla míra inflace nižší právě díky měnové politice Evropské centrální banky (ECB)? A nebyla by i v ČR míra inflace nižší, kdybychom dříve přijali euro?
Máloco hýbe veřejným prostorem tolik jako kontroverzní téma přijetí eura v České republice. Zájem o tento fenomén u nás vždy přichází a odchází ve vlnách, přičemž nyní její pomyslný příval kulminuje. Jedna klíčová myšlenka však zůstává opomíjená. Právě jí se zabývám v tomto článku.
Nakolik přesné byly v posledních letech prognózy inflace od ČNB? Existuje pro to teoretické zdůvodnění? Jak na tom byly ostatní centrální banky? A měly bychom prognózám centrálních bank vůbec věřit?
Zlatý poklad českého národa má vážit až sto tun. Na nedávném diskusním fóru guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že nákup zlata by měl posílit očekávanou výnosnost a diverzifikaci v rámci její rozvahy. Je to dobrý nápad? A má vůbec obecně smysl přidávat do portfolia zlato?
Česká republika letos 1. května slavila významné výročí. Přesně před dvaceti lety jsme v tento den vstoupili do Evropské unie, a tím se stali součástí jednotného evropského trhu. Vedle politických důsledků měl přitom vstup do EU i zásadní ekonomické dopady. Právě těmi se budeme nyní zabývat.