Zvyšme podíl zahraničních studentů na českých vysokých školách, navrhuje NERV

Článek vyšel pro Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Odkaz: https://e-news.cz/seznam-cz/ceta-zvysme-podil-zahranicnich-studentu-na-ceskych-vysokych-skolach-navrhuje-nerv/

V minulém článku jsme komentovali návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) týkající se rušení nežádoucích administrativních překážek pro přísun pracovní síly ze zahraničí. Nyní na tento příspěvek plynule navážeme a tentokrát se podíváme na doporučení NERV ohledně zvýšení podílu zahraničních studentů na českých vysokých školách.

Druhé doporučení NERV v oblasti trhu práce začíná popisem potenciálně velmi závažného problému. Jím není nic jiného než dlouhodobý demografický pokles, kterému (nejen) ČR čelí. Jednoduše řečeno, naše populace stárne. Průběžné sociální systémy (v čele se systémem penzijním) jsou přitom za takových okolností stěží udržitelné.

Vysvětleme, že onen průběžný systém spočívá na tom principu, že momentálně pracující jedinci, kteří přispívají do penzijního systému, financují penze nikoli sebe, nýbrž svých spoluobčanů v důchodovém věku. Když je disproporčně mnoho příjemců penzí a vedle toho příliš málo plátců takového průběžného systému, jedná se o zásadní nerovnováhu a značný problém pro státní rozpočet.

NERV však navrhuje možné řešení. Tím je zvýšení incentiv pro větší příchod zahraničních studentů do ČR. Ti totiž z 50 % po absolvování vysoké školy dlouhodobě zůstávají v ČR a přispívají do daňového a sociálního systému. Ačkoli tito studenti často chtějí studovat na českých vysokých školách, významné byrokratické překážky či administrativní bariéry jim v tom brání. A tak se nakonec rozhodnou studovat v jiné zemi, čímž naše země jednak přichází o pracovní sílu a vzpruhu pro ekonomický růst, a jednak je to pro státní rozpočet újma dodatečných příjmů.

NERV uvádí, že aktuálně je v Česku okolo 18 % zahraničních studentů (cca 55 000 jedinců). Cílem by dle tohoto poradního orgánu mělo být ve střednědobém horizontu cílit na to, aby byla až třetina studentů ze zahraničí.

Zcela klíčové je především zkrátit zdlouhavý vízový proces tak, aby jeho délka byla srovnatelná se zeměmi, jakými jsou například Polsko nebo Maďarsko (za ideální délku považuje NERV 15 dní). Jedině tak může být studium v ČR konkurenceschopné vůči studiu v těchto zemích.

Ředitel Liberálního institutu Martin Pánek uzavírá slovy: „Přísné a nesmyslné restrikce pro studenty jsou ostudou naší země a střílíme se tím sami do všech nohou.“