Poznámky pro CETA ke konferenci "The state’s role during current crises"

Dne 14. 9. 2023 se Michael Fanta, hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kde momentálně působím na pozici junior analytik, zúčastnil konference společnosti European Liberal Forum s názvem “The state’s role during current crises” v Budapešti. Mým úkolem bylo mu poskytnout pár svých poznámek k hlavnímu tématu této konference – roli státu v dobách krize. Můj výsledek je sepsán níže:

• Poznámky z článku https://www.britannica.com/topic/crisis-management-government: Moderní společnosti se vyznačují vysokou mírou integrace a vzájemnou závislostí (vyplývající nejen z obchodních vztahů). O to zranitelnější však ekonomiky jsou ve chvíli, kdy se tyto klíčové vazby zpřetrhají. Těsná ekonomická spojení mezi jednotlivými státy a soukromými subjekty totiž umožňují snadné rozšíření problémů a poruch z jedné země na země ostatní. Krize tak může mít svůj původ na místě geograficky značně vzdáleném od jejího hlavního epicentra. To znesnadňuje včasné rozpoznání jejího příchodu a jejích důsledků. Když se však již příchod krize jeví zřejmým či nevyhnutelným, může už být pro tvůrce politik pozdě, neboť jejich případná opatření začnou plně působit až s nezanedbatelným zpožděním. Tehdy je nemožné vzestupu krize zabránit, lze leda zmírnit její následky. Onu hrozbu je tak třeba rozpoznat dříve, než je všem evidentní.

   

• Poznámky ze studie https://libinst.cz/wp-content/uploads/2022/08/Koronavirus-Libinst-v2.3-public.pdf: Daleko efektivnější než ve chvíli radikální nejistoty překotně zavádět nová, dosud neozkoušená a neprověřená opatření s cílem oživení (či alespoň neusmrcení) ekonomické aktivity, je přistoupit ke snížení DPH, a tím plošně snížit daňovou zátěž obyvatel. Takové opatření je efektivnější i z pohledu nízkých nákladů, které je třeba vynaložit na vysvětlení důvodů jeho aplikace veřejnosti (obhájit určité selektivní zvýhodňování a specifické formy pomoci vybraným subjektům je pochopitelně mnohem těžší).

   

• Část závěru z knihy Ekonomie v jednom viru: „I když je pravdou, že jsou pro nás kvalifikovaní vědci nepostradatelní, protože nám v průběhu času poskytují nové vědecké poznatky a informace, a v případě nemoci COVID-19 to platí dvojnásob, přijetí opatření nezbytně vyžaduje zvážení širších souvislostí, dopadů změn zákonů na lidské chování a role, jakou hraje politický proces při utváření výsledků. Jinými slovy potřebujeme ekonomickou analýzu.“ (s. 323)

   

• Poznámky z knihy Dedičstvo koronakrízy (kap. O expertech a lidech): Pro dnešní dobu je příznačné, že sice nikdy v historii nebylo pro běžného člověka dostupné takové množství kvalitních informací, zdrojů a dat, ale je na druhou stranu zároveň mimořádně náročné tyto najít a rozlišit od těch, jimž by naše pozornost v žádném případě neměla být věnována. Moderní člověk je tak chtě nechtě nucen spoléhat se na vyhodnocení a závěry expertů. „Pokud o tom snad někdo předtím pochyboval, krize spojená s příchodem pandemie koronaviru ukázala, že užitečné expertní vědění sice podle všeho existuje, ale ne každému, kdo se představí jako expert, bychom měli věřit.“ (s. 54)

   

• Je nesporné, že dnešním státům přísluší během krize s nejistými dopady jistá role, a to při vytváření nových regulatorních opatření (není-li např. obor zdravotnictví v soukromých rukou, pak v dobách epidemie vládě opravdu nezbývá nic jiného než přistoupit k opatřením zamezujícím nebezpečně rychlé šíření viru). Ta však musí být omezena na minimální míru. Jedině tržní hospodářství v sobě totiž skrývá mechanismy, jež umožnují co nejrychlejší a nejplynulejší přizpůsobení se právě probíhajícím změnám, ať už mají tyto zrovna jakoukoli podobu. Místo zavádění zcela nesmyslných a ekonomicky neobhajitelných opatření, jakými jsou třeba cenové stropy (čehož svědky jsme byly i v ČR během pandemie covid-19), se skutečně zdá být nejrozumnější se ze strany vlády nedopustit žádných ukvapených rozhodnutí a na aktuální situaci reagovat pouze minimálně. Pro politiky je však pochopitelně náročné si „sedět na rukou“ a onu zhoršující se situaci jen nečinně pozorovat (takové chování by pravděpodobně nebylo voliči ani zdaleka oceněno), byť je takové strategie prakticky nejsnazší a dost možná i z dlouhodobého pohledu ta nejúčinnější.

   

• Jakkoli bohulibé úmysly mohou „experti“ mít, jejich domněnka, že – slovy Adama Smitha – mohou veřejnost usměrňovat s podobnou lehkostí, s jakou ruka posouvá figurky na šachovnici, je hluboce mylná a může nakonec vést k fatálním důsledkům. F. A. Hayek jasně ukázal, proč musí být ekonomická rozhodování ponechána na úrovni jedinců a proč centralizace znalostí k nim nezbytným není uskutečnitelná. Na platnosti jeho myšlenek uplynulá desetiletí nezměnila vůbec nic, proto jednu z nich nyní citujme: „Asi se skutečně ukazuje, že pro lidský rozum je daleko nejtěžším a z hlediska důležitosti nikoli posledním úkolem racionálně pochopit své vlastní meze.“ Domýšlivost samozvaných expertů při utváření opatření během krize se společnosti může stát osudnou. Naším úkolem je tak nedopustit tomu, aby – slovy Lorda Actona – doba opět dávala přednost vládě „rozumu“ před vládo